Náhrada za ztížení společenského uplatnění (trvalé následky)
Některé nemoci z povolání bohužel nelze vyléčit a zanechají na zdraví zaměstnance trvalé následky. V takovém případě má nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění.
Jak se odškodňují trvalé následky nemoci z povolání?
Podle své povahy můžou mít trvalé následky dopad na různé sféry života zaměstnance, např. na jeho další pracovní uplatnění, na sportovní vyžití i společenský a rodinný život. K vyjádření míry nepříznivého vlivu trvalých následků na další život poškozeného zaměstnance slouží ztížení společenského uplatnění.
Jak se stanoví náhrada za ztížení společenského uplatnění?
Ztížení společenského uplatnění se hodnotí v bodech obdobně jako vytrpěná bolest. Příslušné počty bodů pro jednotlivé nemoci z povolání i postup při stanovení bodového hodnocení stanoví rovněž nařízení vlády č. 276/2015 Sb.
Hodnota 1 bodu přitom činí 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné na základě údajů Českého statistického úřadu za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž vznikla povinnost provést hodnocení bolesti.
Kdo a jak ohodnotí ztížení společenského uplatnění?
Bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění provede stejně jako u bolesti lékař zdravotnického zařízení, které vydalo posudek o uznání nemoci z povolání. Jiný odborný lékař či praktický lékař poškozeného zaměstnance nemůže bodové ohodnocení provést.
Lékař podřadí trvalé následky pod příslušné položky uvedené v příloze č. 4 nařízení vlády č. 276/2015 Sb. U každé položky je stanoven konkrétní počet bodů (např. artróza hlezenního kloubu: 1.200 bodů). V řadě případů je však bodové ohodnocení stanoveno rozmezím (např. alergická rýma: 800 – 1.000 bodů). Zde je na lékaři, aby určil konkrétní počet bodů s přihlédnutím k stupni závažnosti. I zde jej důležité, obdobně jako při hodnocení vytrpěné bolesti, aby měl posuzující lékař k dispozici veškeré lékařské zprávy.
Kdy lze provést ohodnocení ztížení společenského uplatnění?
Bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění se provádí zpravidla rok poté, kdy došlo k poškození zdraví nemocí z povolání a je zřejmé, že jde o trvalé poškození zdraví, tedy dalším léčením či rehabilitací nedojde již ke zlepšení.
Lze hodnotit ztížení společenského uplatnění opakovaně?
Náhrada za ztížení společenského uplatnění se poskytuje jednorázově, není proto možno provádět hodnocení opakovaně (např. jednou ročně). Existuje však výjimka. Pokud bylo již dříve ohodnoceno ztížení společenského uplatnění a poté nastalo zhoršení trvalých následků, lze provést nové ohodnocení. Při stanovení další náhrady za ztížení společenského uplatnění se z nově stanoveného bodového ohodnocení odečte výše bodového ohodnocení již dříve přiznaná.
Kolik stojí ohodnocení ztížení společenského uplatnění?
Po vyhotovení posudku musí zaměstnanec zdravotnickému zařízení zpravidla uhradit poplatek za jeho vystavení. Výše poplatku se řídí sazebníkem konkrétního zdravotnického zařízení. Zaplacenou částku je zaměstnavatel povinen zaměstnanci nahradit, a to v rámci odškodnění nemoci z povolání. Uschovejte proto doklad o úhradě.
Jaké náležitosti má mít lékařský posudek?
Formální náležitosti lékařského posudku stanoví vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci a již zmíněné nařízení vlády č. 276/2015 Sb. V lékařském posudku o hodnocení ztížení společenského uplatnění musí být vždy uvedeno:
- datum zjištění nemoci z povolání,
- identifikace nemoci z povolání (název onemocnění a uvedení příslušné kapitoly a položky ze seznamu nemocí z povolání dle nařízení vlády č. 290/1995 Sb.),
- bodové hodnocení ztížení společenského uplatnění a označení ustanovení nařízení vlády č. 276/2015 Sb. a jednotlivých položek jeho přílohy, dle kterých bylo hodnocení provedeno,
- postup, kterým posuzující lékař dospěl k bodovému ohodnocení.
Jak postupovat, když lékařský posudek není správný?
Posudek o ztížení společenského uplatnění je možno nechat přezkoumat z hlediska správnosti i dodržení veškerých formálních náležitostí stejně jako posudek o vytrpěné bolesti. Přezkum posudku probíhá dle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Návrh na přezkum se podává ke zdravotnickému zařízení, které posudek vydalo, a to do 10 pracovních dnů ode dne prokazatelného předání posudku poškozenému zaměstnanci. Je však nutno upozornit, že stejné právo má také zaměstnavatel, který odpovídá za škodu způsobenou nemocí z povolání.
Zdravotnické zařízení může návrhu na přezkum plně vyhovět, v takovém případě napadený posudek zruší a vydá nový. Pokud návrhu na přezkum nevyhoví v plném rozsahu, postoupí jej do 30 dnů ode dne jeho doručení nadřízenému správnímu orgánu k rozhodnutí. Správním orgánem je zpravidla příslušný krajský úřad. O podání návrhu na přezkum ze strany zaměstnavatele by měl být zaměstnanec vyrozuměn zdravotnickým zařízením.
