Může být nemoc z povolání tzv. oduznána?
Ne všechny nemoci z povolání jsou trvalého rázu. Některá onemocnění, která byla uznána jako nemoc z povolání, mohou časem odeznít. Může se jednat například o kontaktní ekzém, který vymizí, když poškozený zaměstnanec přestane pracovat v rizikovém prostředí. Dojde-li k vyléčení, může být nemoc z povolání tzv. oduznána. Jedná se o obdobný proces jako v případě uznání nemoci z povolání. Poškozený zaměstnanec je opětovně vyšetřen ve zdravotnickém zařízení, které uznává nemoci z povolání. Pokud je zjištěno, že zaměstnanec již onemocněním netrpí, vydá zdravotnické zařízení nový posudek, kterým nemoc z povolání ukončí. Také proti tomuto posudku má poškozený zaměstnanec právo podat návrh na přezkoumání nadřízenému správnímu orgánu, a to do 10 pracovních dnů ode dne předání posudku.
Bližší podmínky, za nichž nelze onemocnění, nadále uznat za nemoc z povolání, jsou uvedeny v příloze k vyhlášce č. 104/2012 Sb., o posuzování nemocí z povolání.
Po oduznání nemoci z povolání nemá zaměstnanec zpravidla nárok na další odškodňování. Uvedené však neplatí bezvýhradně. Pro nárok na tzv. rentu (náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti) je rozhodující skutečnost, zda se poškozený zaměstnanec může po oduznání nemoci z povolání vrátit ke své původní profesi. Může tak nastat situace, kdy poškozený zaměstnanec, kterému byl jako nemoc z povolání uznán kontaktní ekzém, přestane trpět onemocněním, neboť nepracuje v původních pracovních podmínkách. Nicméně i nadále není schopen vykonávat původní práci, jelikož by se mu v rizikovém pracovním prostředí spojeném s původní profesí ekzém opět vrátil. Takový zaměstnanec má nárok na rentu i po ukončení nemoci z povolání.
