Poškozený zaměstnanec má nárok na odškodnění nemoci z povolání, i když už není zaměstnán u zaměstnavatele, u kterého mu nemoc vznikla. Tato situace je poměrně častá, protože proces uznání nemoci z povolání bývá zdlouhavý a k vydání posudku o uznání nemoci z povolání často dochází až s výrazným časovým odstupem od počátku zdravotních obtíží.
Jak je to s případným odškodněním?
Nemoc z povolání vzniká v důsledku výkonu práce za určitých rizikových podmínek. Zaměstnanci tím vzniká nárok na odškodnění, například formou:
– náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti i po jejím skončení,
– bolestného,
– nákladů spojených s léčením,
– ztížení společenského uplatnění.
Za odškodnění je odpovědný zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec naposledy pracoval za podmínek, za nichž daná nemoc z povolání vznikla. Po vydání posudku o uznání nemoci z povolání je tento zaměstnavatel – i když už nejde o aktuálního zaměstnavatele poškozeného – povinen uhradit veškerou újmu na zdraví.
Konkrétní případ z praxe
Paní Janě byla nemoc z povolání – syndrom karpálního tunelu – uznána až po 14 měsících od vzniku pracovní neschopnosti. V mezidobí jí skončil pracovní poměr uplynutím sjednané doby a byla vedena na úřadu práce. Po obdržení posudku o uznání nemoci z povolání se obrátila na svého bývalého zaměstnavatele se žádostí o odškodnění a domnívala se, že už je vše vyřešeno.
V žádosti však paní Jana neuvedla, jaké nároky jí vznikly a v jaké výši, navíc zaměstnavatel na celou věc reagoval pouze sdělením, že neví, že by byla nemoc z povolání uznána.
Paní Jana se poté obrátila na naši Poradnu pro poškozené. Po převzetí právního zastoupení byly jednotlivé nároky řádně vyčísleny a doloženy, současně bylo zaměstnavateli prokázáno doručení posudku o uznání nemoci z povolání.
Zaměstnavatel začal věc obratem řešit, nahlásil nemoc z povolání své pojišťovně a doložil jí požadované dokumenty. Pojišťovna uhradila paní Janě odškodnění během několika dnů, neboť nároky byly podrobně vyčísleny a doloženy potřebnými dokumenty.
Na co si dát pozor?
Pokud jste v podobné situaci, pamatujte na tato úskalí:
– Zaměstnanec musí sám vyčíslit a doložit konkrétní nároky. Pokud některý nárok neuplatní, může přijít o peníze.
– Zaměstnavatel nemusí na výzvu k úhradě nároků bývalého zaměstnance reagovat. Pokud je zaměstnavatel nečinný, je potřeba věc řešit, aby nedošlo k promlčení nároků.
– Než bude nemoc z povolání uznána, může dojít k zániku zaměstnavatele. V takovém případě, je nutné uplatnit nároky dle konkrétní situace vůči právnímu nástupci zaměstnavatele, případně při zániku zaměstnavatele bez právního nástupce se nároky uplatní u zákonné pojišťovny a v některých případech u státu (Ministerstva práce a sociálních věcí).
Nezůstávejte na své nároky sami. Pokud si nejste jisti, jak postupovat, obraťte se na naši bezplatnou poradnu pro poškozené, kde vám pomůžeme s uplatněním vašich práv i s komunikací se zaměstnavatelem nebo jeho pojišťovnou.
