Trápí vás bolesti bederní páteře? Vykonáváte fyzicky náročné povolání? Přenášíte těžká břemena, polohujete pacienty nebo jinak přetěžujete páteř? Pak můžete mít nárok na odškodnění.
Od ledna 2023 bylo onemocnění bederní páteře zařazeno do seznamu nemocí z povolání podle nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. V roce 2025 navíc došlo k významné změně podmínek uznávání tohoto onemocnění novelou účinnou od 8. 11. 2025, která některé požadavky zmírnila a zpřehlednila.
Jaký je postup při uznání nemoci z povolání?
Aby mohlo být onemocnění bederní páteře odškodněno, musí být nejprve uznáno jako nemoc z povolání. K uznávání nemocí z povolání jsou příslušná střediska nemocí z povolání a pouze lékaři těchto středisek jsou oprávněni vydat posudek o uznání nebo neuznání nemoci z povolání u konkrétního zaměstnance.
Ne každé onemocnění bederní páteře však může být nemocí z povolání. Pouze taková onemocnění, která splní poměrně přísné podmínky, mohou být odškodněna. V rámci posuzování onemocnění bederní páteře bude lékaři hodnoceno splnění několika předpokladů týkajících se diagnózy, charakteru vykonávané práce a pracovní neschopnosti. Současně bude posuzován i stupeň závažnosti onemocnění bederní páteře. Pojďme se blíže podívat na jednotlivé podmínky, které musí zaměstnanec splnit.
Podmínky, které je pro uznání onemocnění bederní páteře nutné splňovat
Prvním předpokladem pro uznání onemocnění bederní páteře jako nemoci z povolání je správná diagnóza. Zaměstnanec by měl mít diagnostikován chronický vertebrogenní syndrom bederní páteře, který může být v lékařských zprávách vyjádřen i jako lumbago s kořenovým syndromem nebo bez něj, případně ischias. Jedná se o nejčastější diagnózy, v praxi mohou nastat i jiné případy, proto je vždy potřeba, aby došlo v konkrétním případě ke zhodnocení nálezů odborným lékařem.
Dalším předpokladem je výkon těžké fyzické práce, při níž dochází k dlouhodobému přetěžování struktur bederní páteře. Novela účinná od listopadu 2025 opustila původní velmi technickou definici rizikové práce založenou například na překračování limitů kompresních sil podle metodiky NIOSH. Nadále se však posuzuje, zda zaměstnanec dlouhodobě vykonával fyzicky náročnou práci spojenou například s manipulací s břemeny, prací v předklonu či úklonu nebo s působením výrazných tlačných a tažných sil. Posouzení konkrétních pracovních podmínek i nadále provádí Krajská hygienická stanice u zaměstnavatele.
Co změnila novela zákona v tomto směru?
Významnou změnu přinesla novela také v oblasti pracovní neschopnosti. Podle předchozí právní úpravy musela pracovní neschopnost pro onemocnění bederní páteře trvat alespoň 12 měsíců během posledních 3 let. Nově již není rozhodující, zda pracovní neschopnost nastala právě v tomto časovém období. Postačí, pokud pracovní neschopnost pro danou diagnózu trvala v souhrnu alespoň 12 měsíců, a to i v případě více kratších pracovních neschopností.
Kromě splnění výše uvedených předpokladů bude lékaři hodnocen stupeň závažnosti onemocnění. Hodnocení probíhá na základě klinického neurologického vyšetření včetně EMG a také na nálezu strukturálních změn na bederní páteři získaného pomocí radiologických zobrazovacích metod, přednostně magnetickou rezonancí. Nadále se hodnotí změny v segmentech L3/4, L4/5 a L5/S1 a zachována zůstala i věková kritéria pro posuzování abnormalit. Stupeň závažnosti neurologického a radiologického nálezu musí dosáhnout alespoň středního stupně.
Jak probíhá šetření na straně zaměstnavatele?
V případě, že budou u zaměstnance splněny výše uvedené předpoklady a stupeň závažnosti onemocnění, předá středisko nemocí z povolání věc Krajské hygienické stanici. Hygienici pak ověří u konkrétního zaměstnavatele, zda zaměstnanec pracoval za podmínek, za nichž vzniká onemocnění bederní páteře jako nemoc z povolání. Na základě vyjádření hygieny rozhodne středisko nemocí z povolání o uznání nebo neuznání nemoci z povolání.
Každý zaměstnanec, kterému je uznána nemoc z povolání, má nárok, aby mu zaměstnavatel zaplatil náhradu újmy na zdraví. Odškodnění nemoci z povolání sestává z jednotlivých nároků. Zpravidla se bude jednat o bolestné, náhradu nákladů spojených s léčením, ztížení společenského uplatnění a náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. V některých případech může také vzniknout nárok na tzv. rentu, tedy náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo jednorázová náhrada při skončení pracovního poměru ve výši dvanácti měsíčních výdělků.
Při řešení odškodnění musí být zaměstnanec aktivní, protože zaměstnavatel ani jeho pojišťovna nehradí nároky sami od sebe. Zaměstnanec tak musí veškeré nároky vyčíslit, doložit potřebnými dokumenty a uplatnit u odpovědného zaměstnavatele. Pokud tedy některý nárok neuplatní, nebude mu uhrazen a přijde o část odškodnění.
Řešíte uznání nemoci z povolání? Byla vám uznána nemoc z povolání a nevíte, jak dál postupovat? Neváhejte se na nás obrátit. Pomůžeme vám.
Bezplatná poradna:
Tel.: 720 988 644
E-mail: info@nemoc-zpovolani.cz
